Historie ústavu

Vznik Mikrobiologického ústavu ČSAV je datován do roku 1962, jeho počátky lze hledat již v roce 1948, kdy prof. Ivan Málek vytvořil na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové pracovní skupinu, která se stala základem Mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. Po založení Česko-Slovenské akademie věd v roce 1952 přešla tato skupina z Hradce Králové do pražských Dejvic a v rámci tehdy vzniklého Biologického ústavu ČSAV bylo ustaveno Mikrobiologické oddělení. Dva roky po svém oficiálním zrodu se již samostatný Mikrobiologický ústav ČSAV přestěhoval v roce 1964 do nového areálu biologických ústavů ČSAV v Praze-Krči. Součástí Mikrobiologického ústavu byla od samého začátku také Laboratoř pro výzkum řas v Třeboni a Laboratoř gnotobiologie v Novém Hrádku.
Věhlas Mikrobiologického ústavu je spojen s vědeckou osobností svého zakladatele a prvního ředitele Prof. Ivana Málka, který se významně zasloužil o československou mikrobiologii a přispěl zejména k metodě kontinuální kultivace mikroorganizmů (profesor Málek byl z vedení ústavu z politických důvodů odvolán v prosinci 1969).
Pozici světově významného vědeckého pracoviště zajistilo ústavu spojení oborů mikrobiologie a imunologie a ve své době nové přístupy (například kontinuální kultivace mikrobů a vytvoření modelu bezmikrobních zvířat).

 

hist2 hist3

Nedatované fotografie z výstavby jednotlivých budov v krčském areálu

hist4

Podoba areálu krátce po dokončení

Za půlstoletí své existence se ústav stal největším pracovištěm v České republice, které nejen komplexně studuje vlastnosti mikroorganismů (bakterií, kvasinek, hub a řas) z hlediska základního výzkumu, ale věnuje se i jejich praktickému využití v průmyslu či medicíně, což vyústilo do mnoha biotechnologických aplikací.

academia-vznik-arealu-csav-v-praze-krciO výstavbě areálu ČSAV v Praze – Krči vyšla v edici Věda kolem nás brožura
 Vznik areálu ČSAV v Praze – Krči

Výstavba budovy je nedílně spojena se jménem Ing. arch. Ivo Vacíka, který velice detailně zaznamenal ranou etapu budování krčského areálu. Krčský areál se dále rozrůstal, vyrostla zde celá řada nových moderních budov, ale budovy postavené v šedesátých letech slouží s dobrou péčí, údržbou a citlivou modernizací dodnes,
což svědčí o nadčasovosti tehdejšího projektu. Ivo Vacík sepsal peripetie výstavby ústavu těsně před svými devadesátými narozeninami. Vydání této brožurky se již nedožil.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.