Jan Čapek vyhrál ústavní soutěž disertačních prací. Pracuje na odhalení významu manganu u bakterií, jednou z nichž je i bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje černý kašel. „V mojí disertační práci jsem zjistil, že B. pertussis akumuluje vysoká množství manganu, ale zároveň disponuje genetickým trikem, který jí pomáhá překonat případnou intoxikaci tímto kovem. Nic podobného doposud popsáno nebylo.“ Nyní pokračuje jako postdoktorand v Laboratoři post-transkripční kontroly genové exprese, kde nadále studuje význam manganu u patogenů.


 

Chtěl jste vždycky dělat výzkum? Co vás k vědě táhlo?

Až na vysoké škole (VŠCHT) jsem zjistil, že by mě to mohlo bavit.

Věda jako taková prochází vážnou krizí reprodukovatelnosti, která asi vzniká jako nezdravý tlak na výkon – publikovat. Tento efekt má výrazné sabotážní účinky na náš pokrok. Mě baví práce v laboratoři v mladém kolektivu, kvalitní literatura, psaní v angličtině, uplatnění nabytých vědomostí přímo v experimentech, možnost například stáží atd. Já pevně věřím, že princip vědy jako takové bude zase více táhnout.

Proč jste se rozhodl dělat doktorát právě v MBÚ?

Tak promyšlené jsem to neměl. Určitě ale dávám přednost zavedeným tradičním institucím před vznikajícími centry, nicméně výzkum na univerzitách je, myslím, o něco obtížnější. MBÚ má skvělé výsledky a laboratoře a splňoval výše uvedené podmínky. Celkem jsem absolvoval čtyři pohovory na MBÚ, jinak jsem neměl žádný alternativní plán. Navíc je tu krásný kampus a bydlení se dá najít poblíž.

Vyhrál jste ústavní PhD Thesis Competition. O čem vaše disertační práce pojednává?

Hlavním téma mé disertační práce vznikalo „za pochodu“, neboť jsme se s přibývajícími znalostmi stále posouvali mimo hlavní poslání naší laboratoře, což je výzkum malých nekódujících RNA v lidském patogenu Bordetella pertussis. Od malých RNA jsem se tedy dostal ke studiu významu manganu v tomto a příbuzných patogenech. Obecně mangan v bakteriích není rozhodně žádné mainstreamové téma výzkumu, a proto myslím, že ohledně významu manganu nás do budoucna čeká hodně překvapení. Například v mojí dizertační práci jsem zjistil, že B. pertussis akumuluje v cytosolu vysoká množství manganu, ale zároveň disponuje genetickým trikem, který této bakterii pomáhá překonat případnou intoxikaci tímto kovem. Nic podobného doposud popsáno nebylo. Navíc jsem v průběhu mého doktorátu zjistil, že ačkoliv je známé, že mangan je bakteriemi velmi ceněný prvek, tak není ve skutečnosti jasné proč. Proto má disertační práce obsahuje také rozsáhlé zamyšlení nad tím, jaký je význam manganu u bakterií.

Momentálně pokračujete jako postdoktorand v Laboratoři post-transkripční kontroly genové exprese. Na co se ve vašem výzkumu zaměřujete právě teď?

Zjistili jsme, že také další druhy rodu Bordetella, které specificky infikují lidského hostitele, akumulují mangan. Vypadá to, že naopak druhy, které jsou sice patogenní, ale ne pro člověka, tak mangan neakumulují. To je velmi zajímavé a v současné době se zaměřujeme na potvrzení tohoto zvláštního fenotypového projevu. Navíc doufáme, že pečlivým studiem manganu u těchto patogenů dokážeme alespoň přispět částečnou odpovědí k již zmíněné otázce, jaký je význam manganu u bakterií.

 

Co vás na vaší práci baví nejvíce?

Využití manganu pravěkými sinicemi v oxygenní fotosyntéze dalo vzniknout aerobní atmosféře, ve které dnes žijeme. Pokud by takto mangan bakteriemi využit nebyl, čekal by Zemi stejný osud jako Mars – kvůli absenci ozónové vrstvy by se voda zářením rozložila a vodík by se vypařil do vesmíru. Ale my máme naštěstí bakterie, které manganu využily.

Baví mě literatura spjatá s manganem, protože význam tohoto kovu jde hodně hluboko. Taktéž je zábava testovat vlastní nápady, i když je to zároveň frustrující, neboť se člověk tak v 99 % případů mýlí.

Co vás kromě vědy baví? Čemu se věnujete ve volném čase?

Moje manželka dokončuje doktorát také zde na MBÚ a máme rok a půl starého syna a zároveň nejsme původně z Prahy. Takže jsem hodně volného času trávil se synem.

Jaké jsou vaše plány a sny v profesním životě?

Díky PPLZ (podpora perspektivních lidských zdrojů) od Akademie věd a grantům, které získal náš vedoucí laboratoře Dr. Večerek, jsme se mohli dohodnout, že dotáhneme do konce ještě jednu publikaci ohledně akumulace manganu v patogenních druzích rodu Bordetella. Pak bych ideálně chtěl získat vlastní financování na postdoktorandskou pozici někde v zahraničí.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!