Tradiční čtvrteční IMIC semináře

– volný cyklus přednášek vědeckých pracovníků Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR na aktuální a současně řešená témata

– pravidelná čtvrteční setkání probíhají v kinosálu FGÚ nebo online na platformě ZOOM od 15 hod

– součástí každé přednášky je následná diskuse

– přednášky probíhají v angličtině

– určeno odborné veřejnosti

 

 

                                                                                                                                              

 

 


 

When/Kdy:  8.12. 2020

Pavla Bojarová

— Glyco-nanomaterials and Galectins in Biomedicine — 

Galectins are soluble human lectins participating in pathological processes of cancer, heart disease, and other disorders. Their overexpression in vivo may accompany the onset or development of these diseases or indicate the patient reaction to medical treatment. Moreover, inhibition of galectins by specific glycoconjugates is considered as a promising way to therapy. The lecture will present the synthesis, properties, and biomedical potential of multivalent biocompatible galectin inhibitors based on tailored oligosaccharides, and glycomimetics. A special attention will be devoted to the control of selectivity for particular galectins.

Pavla Bojarová works in the Laboratory of Biotransformation at IMIC. In 2006 she obtained her PhD in biochemistry at the Faculty of Science, Charles University, and she spend her postdoctoral stay at the University of Melbourne, Australia. She habilitated at the Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague, in 2020. Her main research interests include mutagenesis of carbohydrate-active enzymes, chemo-enzymatic synthesis of glycostructures and glycoconjugates, and their application in the study of lectin-carbohydrate interactions.

_______________________________________________________

Galektiny jsou rozpustné lidské lektiny, které se podílejí na patologických procesech rakoviny, srdečních onemocnění a dalších chorob. Jejich nadprodukce v organismu může doprovázet nástup nebo rozvoj onemocnění nebo ukazovat reakci pacienta na léčbu. Inhibice galektinů specifickými glykokonjugáty je navíc považována za slibnou metodu terapie. Přednáška se bude zabývat syntézou, vlastnostmi a biomedicínským potenciálem multivalentních biokompatibilních inhibitorů galektinů založených na specifických oligosacharidech a glykomimetikách. Zvláštní pozornost bude věnována řízení selektivity pro jednotlivé galektiny.

Pavla Bojarová pracuje v Laboratoři biotransformací MBÚ AV ČR. V roce 2006 získala titul Ph.D. v oboru biochemie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a strávila postdoktorální pobyt na Univerzitě Melbourne v Austrálii. Habilitovala se na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v roce 2020. Její hlavní odborné zájmy zahrnují mutagenezi enzymů procesujících sacharidy, chemoenzymovou syntézu glykostruktur a glykokonjugátů a jejich použití při studiu interakcí mezi lektiny a sacharidy.

 


 

When/Kdy:  3.12. 2020

Milada Vítová

— Rare earth elements and microalgae – from physiology to recycling —

Rare earth elements make an essential part of many modern technologies and industrial products, especially electronic devices. These elements have both negative and positive effects on living organisms. Although they are non-essential elements, they support many of the physiological functions of plants. We will show during the talk these phenomena on the model of microscopic unicellular algae and we will also discuss the possibilities of accumulation or recovery of these elements.

Milada Vítová works in the Laboratory of Cell Cycles of Algae, Centre Algatech, IMIC in Třeboň. She graduated on Faculty of Science at Charles’ University in Prague and started her research career in the SAC, UK and at the University of Vienna, Austria. She is a group leader of the group involved in the research of metal metabolism in algae and its environmental aspects. She is also a professor (FH) at University of Applied Sciences, Krems, Austria.

 

Prvky vzácných zemin a mikroskopické řasy – od fyziologie po recyklaci

Prvky vzácných zemin jsou podstatnou součástí mnoha moderních technologií a průmyslových produktů, zejména elektronických zařízení. Tyto prvky vykazují jak negativní, tak pozitivní efekt na živé organizmy. Přestože nejsou esenciálními prvky, podporují řadu fyziologických funkcí rostlin. Během přednášky si na modelu mikroskopických jednobuněčných řas tyto jevy ukážeme a také prodiskutujeme možnosti akumulace či obnovy těchto prvků.

Milada Vítová pracuje v Laboratoři buněčných cyklů řas, Centrum Algatech, MBÚ AVČR v Třeboni. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a svojí vědeckou kariéru začala na SAC, UK a poté na Univerzitě Vídeň v Rakousku. Je vedoucí skupiny zabývající se výzkumem metabolizmu kovů v řasách a aspekty spojenými s životním prostředím. Je také profesorkou (FH) na Univerzitě aplikovaných věd, Krems, Rakousko.

 


 

When/Kdy:  26.11. 2020

Radovan Fišer 

— Can we recognize the interactions of molecules from the entire PDB dataset? —

The large number of solved structures in the PDB database is increasingly attracting to their statistical processing. The result can be the discovery of specific interactions between individual amino acid or nucleotide residues. However, this approach carries numerous risks – many of which will be explained with the example of aromatic amino acids in protein structures.

Radovan Fišer graduated from the Faculty of Science of Charles University in Prague and has been working here at the Department of Genetics and Microbiology since 2005. Since 2003 he has been a member of the Laboratory of Molecular Biology of Bacterial Pathogens of the Institute of Microbiology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, where he works in the group of Dr. Peter Šeb. He mainly deals with the study of membrane active molecules using fluorescence and conductivity methods.

___________________________________________

Velké množství vyřešených struktur uložených v databázi PDB stále více láká k jejich statistickému zpracování. Výsledkem může být objevení konkrétních specifických interakcí mezi jednotlivými zbytky aminokyselin nebo nukleotidů. Tento přístup však s sebou přináší četná rizika -mnohá z nich vysvětlím na příkladu aromatických aminokyselin ve strukturách proteinů.

Radovan Fišer vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2005 zde pracuje na Katedře genetiky a mikrobiologie. Od roku 2003 je členem Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kde pracuje ve skupině Dr. Petera Šeba. Převážně se zabývá studiem membránově aktivních molekul pomocí fluorescenčních a vodivostních metod.

 


 

When/Kdy:  12.11. 2020

Zuzana Zákostelská Jirásková

— The skin microbiota as a mirror of our lives —

 

Skin is an important barrier shielding us from the environment and commensal skin micro  biota is a living component forming this barrier. This component differs between individuals and shifts in its composition directly influences establishment and course of multiple inflammatory skin diseases, such as psoriasis. In this lecture, I will describe changes of skin microbiota during the skin inflammation and its consequences for diseases development.

Zuzana Zákostelská Jirásková graduated on Faculty of Science, Charles University in Prague. Since 2002 she has worked in Institute of Microbiology of the Czech Akademy of Sciences in Martin Bilej’s laboratory. In the research group of Professor Helena Tlaskalová-Hogenová she has been working in the field of the role of skin microbiota for pathogenesis of inflammatory diseases.

 

Kožní mikrobiota jako zrcadlo našeho Života

Kůže je důležitou bariérou chránící nás před okolním prostředím a komenzální mikrobiota kůže je živou složkou tvořící tuto bariéru. Tato složka se mezi jednotlivci liší a posuny ve svém složení přímo ovlivňují vznik a průběh mnoha zánětlivých kožních onemocnění, jako je psoriáza. V této přednášce budou mj. popsány změny kožní mikrobioty během zánětu kůže a její důsledky pro vývoj dalších nemocí.

Zuzana Zákostelská Jirásková vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2002 pracuje v Mikrobiologickém ústavu AV ČR v laboratoři Doc. Martina Bileje. Ve výzkumné skupině prof. Heleny Tlaskalové-Hogenové se věnuje  především výzkumu  úlohy kožní mikrobioty v patogenezi zánětlivých onemocnění.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]