„Molekula DNA se někdy nazývá „kniha života“, neboť jsou v ní zakódovány všechny zásadní informace o organismu. Při přepisu z DNA do RNA, což je nezbytné pro výstavbu bílkovin, se však občas celý proces zastaví a na úrovni chromozomů vznikne překážka.“
Celý článek na techfocus.cz —> ZDE
„Vědci z Česka a Francie při výzkumu bakterií objevili nový mechanismus, jak buňka dokáže odstranit nefunkční komplexy při přepisu genetické informace. V budoucnu by to mohlo pomoci studiu podstaty genetických onemocnění. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd.“
Článek na eurozpravy.cz —> ZDE
„Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. Spolupracoval přitom s odborníky ze dvou fakult Univerzity Karlovy i francouzské Université de Paris. Výsledky, které publikoval The EMBO Journal,…
„Zemědělské plodiny bez živin ohrožené řadou chorob mohou být podle vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd důsledek změn klimatu. Prospěšné houby, které rostlinám pomáhají čerpat z půdy důležité látky, se na měnící klima totiž adaptují o dost hůř než ty škodlivé, jako třeba plísně. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.“ Podívejte se na celou…
„Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se letos opět zařadili i vědečtí pracovníci z několika ústavů Akademie věd ČR. Seznam badatelů, jejichž články a další publikace jsou nejčastěji citovány jinými vědci, každoročně zveřejňuje americká společnost Clarivate Analytics, která se zabývá měřením vědecké výkonnosti a poradenstvím v oboru inovací.“
Celý článek najdete —> ZDE
„Nástup metod high-throughput-sequencing kolem roku 2008 dramaticky změnil naši schopnost popsat mikrobiomy přirozených prostředí. I proto byly první články, popisující složení společenstev hub pomocí sekvenace na platformě 454, přivítány s tolika nadějemi. Ve chvíli, kdy se tyto nové metody staly finančně dostupnými, bylo zřejmé, že jsme schopni popsat složení společenstev hub na celém světě s dosud…
„Nejrozsáhlejší současnou databázi houbových komunit vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Získali díky ní nové poznatky ohledně rozmanitosti hub, jejich vztahu s prostředím i možných hrozeb spjatých s teplotními změnami…“
Celý článek —> ZDE
Osm špičkových českých vědců a vědkyň převzalo v Národním muzeu vědecké Ceny Neuron. Předal je již podesáté Nadační fond Neuron na podporu vědy, který v Česku sdružuje mecenáše. Ti letos věnovali oceněným šest milionů korun. Za deset let svého fungování přispěl fond české vědě 66 miliony korun.
Projděte si medailonky laureátů —> ZDE
Houbařská sezóna se v důsledku klimatických změn každým rokem prodlužuje. Mluvíme ale o délce období, nikoli o plodnosti, říká mykolog z Akademie věd Petr Kohout. Houbám by podle něj velmi pomohlo, kdyby v Česku byly i malé lesní plochy, kde by se mrtvé dřevo neodklízelo. „Více Boubínů do Česka!“ vyzývá vědec. Mění se v souvislosti s klimatickými změnami kvalita hub? Celý článek najdete…
Odkaz na rozhovor —> ZDE