Osm špičkových českých vědců a vědkyň převzalo v Národním muzeu vědecké Ceny Neuron. Předal je již podesáté Nadační fond Neuron na podporu vědy, který v Česku sdružuje mecenáše. Ti letos věnovali oceněným šest milionů korun. Za deset let svého fungování přispěl fond české vědě 66 miliony korun.
Projděte si medailonky laureátů —> ZDE
Houbařská sezóna se v důsledku klimatických změn každým rokem prodlužuje. Mluvíme ale o délce období, nikoli o plodnosti, říká mykolog z Akademie věd Petr Kohout. Houbám by podle něj velmi pomohlo, kdyby v Česku byly i malé lesní plochy, kde by se mrtvé dřevo neodklízelo. „Více Boubínů do Česka!“ vyzývá vědec. Mění se v souvislosti s klimatickými změnami kvalita hub? Celý článek najdete…
Odkaz na rozhovor —> ZDE
„Josef Komenda z Akademie věd dostal v prestižní soutěži ERC Synergy grant v přepočtu téměř 65 milionů korun. Cílem unikátního projektu PhotoRedesign je zjistit, jak lépe využívat proces fotosyntézy. V České republice byl tento grant udělen poprvé.“
Více —> ZDE
„Jak lépe využívat solární energii a zvýšit pohlcování CO2? Se speciálním na to zaměřeným projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. V třeboňské laboratoři pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu fotosyntézy. V soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC) získal v pátek jednu z…
Ke změně krevní skupiny kanadští vědci z Univerzity Britské Kolumbie využili enzymy, které produkuje bakterie žijící v lidském střevě. Novou metodu popsali v časopise Nature Microbiology.
Více v článku —> ZDE
„Léčba rakoviny neznamená jen soustředit se na samotný nádor, ale i na celé jeho mikroprostředí, které často odolává běžným terapiím. Jak si právě s tímto komplikovaným terénem poradit, zkoumá tým Lucy Vannucciho z laboratoře imunoterapie Mikrobiologického ústavu AV ČR.“
Celý článek —> ZDE
„Takzvaný nový zámek v Nových Hradech prošel rekonstrukcí. Největší kus práce odvedli restaurátoři na empírovém divadle. Jde o jedno z mála dochovaných zámeckých divadel na jihu Čech a jeho vybavení je plně funkční.“
Více —> ZDE
„Je to skoro neuvěřitelné, ale vědci po celá desetiletí přehlíželi důležitou součást buněk. Některé buňky dokáží vystrčit něco jako tykadlo a zkoumat své okolí. Používají ho i jako brčko a nasávají látky např. z cizí buňky. Vzájemné propojení s jinou buňkou mohou využít i pro komunikaci a dokonce takto posílat části DNA. Buňky se tím…
„Rakovinu nemůžeme vymýtit jako infekční choroby. Je to způsob života buněk, které v jednom momentě převezmou špatné signály,“ vysvětluje imunoložka Blanka Říhová v pořadu Blízká setkání Stáni Lekešové.
Rozhovor najdete —> ZDE