Téměř 8500 vzorků a více než 50 milionů pozorování zahrnuje největší světová databáze arbuskulárně mykorhizních hub – tedy mikroskopických hub, které prorůstají kořeny cévnatých rostlin a navzájem si pomáhají. Zveřejnili ji vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Data z GlobalAMFungi databáze pomohou zodpovědět důležité otázky – například jak globální změna ovlivní rozšíření těchto hub, a i prospívání významných hospodářských plodin.

Ač je naprostá většina lidí nikdy neviděla, arbuskulárně mykorhizní houby představují jednu z nejdůležitějších skupin organismů na světě. Vytvářejí totiž vzájemně prospěšný symbiotický vztah s více než 70 % druhů rostlin, mezi které patří i většina hospodářsky významných plodin jako například kukuřice, pšenice, rajčata, ale i důležité pícniny vojtěška, jetel, sója či stromy jabloně, hrušně. „Houby pronikají svými vlákny (podhoubím) do kořenů rostlin, kde kolonizují rostlinné buňky. V nich se pak vyměňují minerální živiny, například fosfor či dusík dodaných mykorhizní houbou za energeticky bohaté cukry, které houbě na oplátku poskytuje rostlina,“ vysvětluje Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Zvýšený příjem minerálních živin následně rostlina využije k lepšímu růstu, případně i ke zvládaní stresových podmínek prostředí, jako je sucho či napadení patogenními organismy. Krom nezastupitelného významu pro hospodářské plodiny však tyto mikroskopické houby hrají významnou roli i v přirozených ekosystémech.

Světová databáze umožní další analýzy

Arbuskulárně mykorhizní houby provázejí lidstvo téměř na každém kroku, ale až teprve nyní existuje celosvětová databáze díky precizní a mravenčí práci týmu Petra Kohouta a Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK. GlobalAMFungi poskytuje detailní informace o složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub a představuje dosud nejobsáhlejší zdroj informací o výskytu jednotlivých druhů.

„Na základě dat z GlobalAMFungi databáze se nám podařilo zjistit, že se většina druhů arbuskulárně mykorhizních hub vyskytuje na většině kontinentů, a tudíž má tzv. kosmopolitní areál rozšíření,“ popisuje první analýzy dat Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Dále jsme identifikovali velké rozdíly ve složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub mezi jednotlivými travními, lesními a zemědělskými ekosystémy. To ukazuje na důležitost různých druhů těchto hub v jednotlivých ekosystémech a možný význam jejich celkové diverzity pro fungování krajiny jako celku,“ dodává vědec.

Klima a houby

Analýzy založené na datech z GlobalAMFungi databáze mohou významně přispět k určení faktorů, které rozhodují o výskytu jednotlivých druhů arbuskulárně mykorhizních hub. Některým druhům více svědčí teplé a vlhké podmínky tropických oblastí, zatímco jiné druhy jsou vázány na mírnější klima. Dalším krokem ve výzkumu je určit, jak měnící se klima ovlivní rozšíření jednotlivých druhů arbuskulárně mykorhizních hub a s nimi i růst a prosperitu symbiotických rostlin, včetně významných plodin, na základě probíhajících globálních změn.

Databáze vznikla za podpory Grantové agentury ČR a je díky FAIR (findable, accessible, interoperable a reproducible = nalezitelná, dostupná, interoperabilní a reprodukovatelná) přístupu ke sdílení dat volně dostupná všem odborníkům i laické veřejnosti na webu https://globalamfungi.com.

Více informací:

Mgr. Petr Kohout, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
petr.kohout@biomed.cas.cz
+420 728 228 263
Publikace: https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nph.19283

Spory a mycelium arbuskulární mykorhizní houby Glomus tetrastratosum, foto na elektronovém mikroskopu.
FOTO: Jiří Machač, Botanický ústav AV ČR

Kořen lobelky Dortmannovy (Lobelia dortmanna) z jezera Mjavatn v Norsku kolonizovaný arbuskulárními mykorhizními houbami (modře obarvené struktury), foto na světelném mikroskopu. FOTO: Radka Sudová, Botanický ústav AV ČR

Spory arbuskulární mykorhizní houby Gigaspora margarita, foto na stereomikroskopu. FOTO: Jiří Machač, Botanický ústav AV ČR

Původní formát článku ke stažení: pdf