Zarudlá ložiska, olupující se kůže nebo ohraničená lysina, to jsou časté příznaky napadení patogenními houbami rodu Trichophyton. Významná část těchto infekčních onemocnění je přenášena na člověka z domácích a hospodářských zvířat. Od přelomu tisíciletí zneklidňuje klinické mykology zejména extrémní narůst kožních infekcí přenesených morčaty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy objasnili původ epidemie, popsali její původce, včetně popisu několika nových druhů a poskytli lékařům nástroje k jejich identifikaci. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Fungal Diversity.

Patogenem zodpovědným za epidemii dětských infekcí kůže v Evropě je druh Trichophyton benhamiae. Tento druh je široce rozšířen v  chovech morčat. Jeho záchyt komplikuje fakt, že značná část nakažených zvířat, s výjimkou mláďat a oslabených jedinců, je bez příznaků infekce. Bezpříznakové morče se tak stává zdrojem infekce pro členy domácnosti, kteří s morčaty přijdou do styku, tedy hlavně děti. Kožní infekce u člověka způsobená T. benhamiae se klinicky vždy projeví a je důvodem návštěvy lékaře. K relativnímu nárůstu infekcí v ordinacích dochází každoročně po Vánocích, jako důsledek zvýšeného zájmu o zakoupení morčat „pod stromeček“. Infekce morčat byly sice v Evropě známé už před vypuknutí epidemie, ale ročně šlo o řádově nižší počty případů. Nicméně situace se v posledních 10-15 letech výrazně změnila a došlo k extrémnímu nárůstu těchto infekcí v Evropě. V řadě evropských zemích se tak T. benhamiae stal nejběžnějším původcem zánětů kůže přenesených ze zvířat na lidi. V početnosti předběhl dokonce všemi rodiči obávané infekce přenesené z toulavých koček. Důvod epidemického nárůstu infekcí byl dlouho nejasný a přispět k jeho objasnění se nyní podařilo vědcům z mezinárodního týmu vedeného MUDr. Vítem Hubkou z laboratoře Genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu AV ČR a Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kolonie houby Trichophyton benhamiae – foto A. Čmoková

Podle zjištění vědců tvoří patogen tři hlavní odlišné populace. Dvě z nich jsou severoamerického původu, zatímco třetí, klonálně se šířící, způsobuje epidemii v Evropě. Data však ukazují, že k šíření dochází i do mimoevropského prostoru, například do Japonska, kde je také rozšířená obliba chovu drobných hlodavců. Během řešení studie se navíc zjistilo, že infekce morčat a dalších minoritních hostitelů před rokem 2000 byly způsobeny zcela novými druhy rodu Trichophyton, které byly mylně považovány za druh T. benhamiae, a kterým se doposud nikdo detailně nevěnoval. Tyto sesterské druhy T. benhamiae stále působí zhruba pětinu infekcí morčat, králíků a dalších zvířat v Evropě a jsou nesprávně diagnostikovány jako T. benhamiae. V asijských zemích, kde se epidemie způsobená druhem T. benhamiae zatím nerozvinula do evropských rozměrů, představují nejběžnější patogeny. „Popsat nového klinicky významného houbového patogena je vzácný moment. V této studii se nám podařilo popsat dokonce tři, “ řekl vedoucí laboratoře Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

„Výzkum infekcí kůže přenášených zvířaty je jednou z linií výzkumu, která navazuje na již desetiletou epidemiologickou studii mapující dermatomykózy v ČR, na jejímž řešení spolupracujeme s velkým počtem klinických pracovišť. Právě tato studie umožnila získání velkého množství kmenů, které posloužily jako základ pro studium genetické diverzity komplexu druhů příbuzných T. benhamiae. Díky spolupráci se zahraničími výzkumníky z evropských zemí, Japonska a USA podařilo získané výsledky zasadit do globálního kontextu. Věříme, že si práce najde své čtenáře nejen mezi odborníky na taxonomii a populační genetiku, ale také mezi kliniky a širší veřejností. Práce totiž obsahuje bohatou obrazovou dokumentaci patogenů i klinických příznaků infekci a nabízí řadu nástrojů pro diagnostiku a monitoring infekcí v praxi. Jedním z dlouhodobějších cílů naší práce je podnítit zájem o dermatomykózy, jejichž výzkum a diagnostika je neprávem opomíjena nebo zaostává ve srovnání s jinými mykózami. Slibujeme si, že konkrétně výsledky této studie by mohly vést k přísnější kontrole chovů zvířat, které jsou častým zdrojem nákazy pro člověka, vedoucí výzkumné skupiny Vít Hubka.

 

Infekce T. behnamiae na lidské kůži -foto. N. Mallátová; a na morčeti – foto A. Peano

„Ačkoli jsme se dané téma snažili v publikované monografii zcela vyčerpat, je zde prostor pro další výzkum. Stále existuje řada zemí, kde máme jen minimální informace o rozšíření patogenů z komplexu T. benhamiae, jak u domácích, tak u divoce žijících zvířat. Doplnění těchto dat je zásadní pro pochopení vývoje a dynamiky šíření infekcí působených těmito patogeny. V současné chvíli pracujeme také na objasnění, proč je epidemická evropská populace tak úspěšná v šíření mezi hostiteli v porovnání s ostatními druhy a populacemi v komplexu T. benhamiae. Oproti jiným vědeckým týmům, které se tomuto tématu věnují, máme výhodu v dostupnosti velkého množství dobře charakterizovaných kmenů. Díky tomu se nám podařilo objevit několik látek, pravděpodobně zodpovědných za vysokou infekčnost tohoto patogenu. Kromě druhů přenášených na člověka z morčat se nyní také zaměřujeme na mykózy přenášené z ježků, jejíchž obliba mezi chovateli stoupá. V souvislost s tím ale také narůstá počet infekce u lidí patogenem T. erinacei, který je pro tyto zvířata typický podobně jako T. benhamiae pro morčata, “ řekla první autorka článku Adéla Čmoková.

Odkaz na článek: https://link.springer.com/article/10.1007/s13225-020-00465-3