Laboratoř biologie sekundárního metabolismu

Ing. Jiří Janata, CSc.

 

Vedoucí: Ing. Jiří Janata, CSc

Tel.: +420 296 442 370
E-mail: janata@biomed.cas.cz

 

Ing. Jiří Janata, CSc. Vedoucí laboratoře
Mgr. Lucie Najmanová, Ph.D. Vědecký pracovník
Ing. Radek Gažák , PhD Vědecký pracovník
Mgr. Zdeněk Kameník , Ph.D. Postdoc
Mgr. Stanislav Kadlčík , Ph.D. Postdoc
Ing. Anna Gažáková PhD student
Mgr. Lenka Sabová PhD student
Mgr. Petra Jirásková PhD student
Mgr. Magdalena Pavlíková PhD student
Mgr. Lucie Steiningerová PhD student
Mgr. Šimon Vobruba PhD student
Miloslav Klégr technický pracovník
Mgr. Natalia Slonská technický pracovník
Bc. Barbora Tešínská student
Ing. Lucie Palánová PhD student
Ing. Markéta Válková PhD student
Bc. Lukáš Cudlman Student
Bc. Lada Brázdová Student
Mgr. Gabriela Novotná Balíková, Ph.D. Vedoucí skupiny
RNDr.  Markéta Koběrská, Ph.D. Vědecký pracovník
Vladimir Vimberg , Ph.D. Postdoc
Mgr. Jakub Lenart PhD student
Mgr. Ludmila Veselá PhD student
Mgr. Leona Zieglerová PhD student
Mgr.  Jana Veselá technický pracovník
Bc. Nikola Pinďáková Student
Bc. Lenka Nguyen Student
Bc. Jana Prášilová Student

Hlavním tématem laboratoře je studium biosyntézy mikrobiálních sekundárních metabolitů, tj. jak bakterie „vyrábějí“ biologicky aktivní látky, jako jsou např. antibiotika (v našem případě linkomycin – běžně používaný např. ve stomatologii) nebo protinádorové pyrrolobenzodiazepiny. Detailní znalost biosyntetických drah je totiž prvním předpokladem pro jejich modifikaci s cílem produkovat nové, ještě účinnější látky.

S tímto tématem úzce souvisí i studium mechanismů účinku antibiotik a resistence vůči nim. Předmětem našeho zájmu jsou kromě již zmíněných linkosamidů (linkomycin) také makrolidová antibiotika (např. erythromycin), streptograminy (např. chinupristin/dalfopristin) a glykopeptidy (vankomycin a teikoplanin). Mechanismy účinku a rezistence studujeme i na klinických izolátech stafylokoků z českých nemocnic.

Moderní metody vysokoúčinného paralelního sekvenování DNA využíváme pro vyhledávání producentů nových, potenciálně zajímavých biologicky účinných látek v životním prostředí. Tyto metody využíváme také ke sledování druhového složení bakteriálních komunit v prostředí např. v závislosti na znečištění (např. monitoring efektivity komunálních i průmyslových čističek odpadních vod).

Dalším zajímavým projektem z této oblasti je studium druhového složení bakteriálních společenstev v dutině ústní u pacientů s parodontitidou a změny v těchto společenstvech v závislosti na léčbě a klinickém stavu pacienta. Cílem projektu je vyvinout účinnější systém monitorování vzniku onemocnění parodontu i průběhu léčby (včetně odezvy na podání antibiotik), což by ve svém důsledku vedlo ke značnému snížení nákladů na léčbu tohoto společensky závažného onemocnění, které ohrožuje přes 30% světové populace. Včasná diagnostika umožní zahájení odpovídající profylaxe a zabrání nebo zpomalí nástup onemocnění.

Více informací icon_linkout